PODVĚDOMÍ, A SVĚT KOLEM NÁS, 

A CO MY S TÍM?

        Skoro se tetelím strachy psát jako malinkatý bezvýznamný človíček a přeci...

PROČ?  Proč pouštím do éteru svůj oblak svého vědomí?

Vnitřně cítím, že musím.

Podvědomě spousta z nás ví to, co vím i já, že v našem lidském snažení, tedy činnosti, je něco špatně,

že my lidé vyvíjíme takový tlak na naši Zemi, že to může vyvolat katastrofu.

A můžeme se sami zahubit se všemi svými výdobytky, které se snažili naši předkové vytvořit pro budoucí generece

(tedy své děti) aby žily lépe.

A tisíce a tisíce chytrých hlav posunovalo pokrok vpřed celými dějinami až do vrcholného rozkvětu civilizace a nebývalého blahobytu. Většina z nás se má dobře. Tady a teď. I když si to třeba tak nepřipouštíme.

Přesto si stále víc začínáme uvědomovat, že dnešní náš blahobyt je na úkor budoucích generací. Připravujeme našim dětem a nejen jim spálenou znetvořenou Zem. Jen velmi málo divokých zvířat je schopno přežít vedle nás lidí. Některé druhy rostlin nemáme ani šanci poznat a prozkoumat neboť zaniknou např. s některou pozoruhodnou částí tropického deštného lesa, který má pro těžaře pouze hodnotu dřeva. Pralesní velikány odputují jako surovina do zemí, které na nich generují svůj zisk. Tlak na živou a neživou přírodu je enormní. Způsob našeho života se již dávno vymkl přírodním zákonům.

Podvědomě to víme a cítíme asi skoro všichni, že si řežeme větev na které sami sedíme, přesto všichni svorně pracujeme na vlastní zkáze.

Mám ještě jedno přirovnání naší civilizace k jednomu obrovskému rozjetému stroji, který se blíží na okraj propasti -Každý na tom rozjetém stroji má přesně dané své místo, ale nikdo vlastně neví, kde má ten stroj brzdu.

Jako kdybychom všichni žili ve virtuálním světě a nechtěli vidět dál než za hranice našich malých a pozemsky krátkých životů nebo displejů (jak si to každý přebere).   Všechno je jedno, po nás potopa!!

Je rok 2025.    Kolik ještě let bude stroj potažmo mechanismus naší civilizace směřovat k propasti?

Kolik ještě zbývá času ?  Odborníci upozorňují, na velmi krátký čas, v řádu let....

A současný vývoj? Co nám přinese nově zvolený americký prezident??

Nepřála bych nikomu z mladé generace jakéhokoliv národa na světě tu spoušť a melu , která by mohla nastat v případě eskalace všech hrozících problémů.

Pevně věřím, že nenastane, KDYŽ BUDEME MÍT CÍL, NAJDEME I CESTU PRO DALŠÍ ŽIVOT.

Mírný optimismus mě neopouští vzhledem ke skutečnosti, že jsem kdysi navštívila velmi inspirující přednášku jistého RNDr.( jeho jméno jsem bohužel nezaznamenala i když bych ráda,). Byla jiná doba, tj. ještě před rokem 90 a nikdo v té době nechtěl na sebe upozorňovat s něčím novým a tedy "neschváleným")

Byla to přednáška O CELOPLANETÁRNÍ EKOLOGII, jež byla představena jako vědecká disciplína

Kdo je skálopevně přesvědčen, že ekologie brzdí pokrok či znesnadňuje život díky fanaticky zeleně naladěným aktivistům, tak volně odcituji úvod z knihy EKOLOGIE Petra Farba:

"KAŽDÝ ORGANISMUS NA TÉTO PLANETĚ JE ZAPOJEN DO NEUVĚŘITELNĚ SLOŽITÉ SÍTĚ PŘÍRODNÍCH PROCESŮ A VZTAHŮ. DO TÉTO SÍTĚ JSME VPLETENI I MY LIDÉ, JSME JEJÍ NEJDYNAMIČTĚJŠÍ SLOŽKOU A COKOLIV NA ZEMI DĚLÁME VYCHYLUJEME TÍM ROVNOVÁHU V CELÉ OBLASTI ŽIVOTA. PŘÍRODA SE STÁVÁ NEHOSTINNÁ, NEPŘÍJEMNÁ, NEBEZPEČNÁ.....

Přednáška o Celoplanetární ekologii přinesla nové pohledy, které by se daly zařadit do "manuálu", jak se dostat z celosvětové krize (debaklu) ven. Ovšem má to jeden velký háček, muselo by všem téct do bot tak, abychom se všichni cítili v takovém bezvýchodném srabu, že by si všichni světoví političtí lídři sedli k jednacímu stolu a začali jednat o něčem o čem dosud nikdo nemohl jednat neboť naše planeta Země se nikdy předtím díky nám lidem, potažmo lidstvu neocitla pod tak ohromným tlakem

Já za sebe ač nejsem ekonomka, tak mě zaujaly myšlenky též KATE RAWORTH O EKONOMICKÉM KRUHU BEZPEČÍ,

NEINVAZNÍ, NEOHROŽUJÍCÍ EKONOMIKY.

Toto téma bych si dovolila rozvést příště.

V dnešní době, kdy zuří dvě nejvíce medializované války, jedna hodně blízko nás-Ukrajina se brání Rusku, druhá na Blízkém Východě- Izrael chce vymýtit Hamás( po útoku Hamásu na svém území a odvlečení rukojmých a získat své rukojmí zpět), pozornost se věnuje územní bezpečnosti států a zbrojí se o sto šest. Nevěstí to nic dobrého, neboť odkládáme problém, který se sám nevyřeší. Házíme na mladou generaci problémy, které ona nemůže vyřešit v tak krátkém čase, který to vyžaduje. Je to hrozba obrovského vojenského globálního konfliktu díky několika mocným tohoto světa a současně upozadění neméně palčivého kumulujícího se problému již zmíněného enormního tlaku civilizace na přírodní prostředí. Zatím jsou stále zjevnější výkyvy počasí vlivem oteplování se planety v krátkém časovém úseku jednoho lidského života. Jen snad už málokdo o tom pochybuje, že vinu za změny klimatu neseme my sami lidé. Podle klimatologů a meteorologů teplota stoupá, není moc času otálet a čekat, kdy se vývoj obrátí k lepšímu anebo se za tohoto vývoje ustálí. Je to nesmysl si to myslet, pokud budeme konat stále stejně. Je potřeba začít hledat novou cestu vývoje. Hledat nový směr a nespoléhat se na umělou inteligenci ale na sebe, svůj, někdy až ďábelsky chytrý, mozek. V tuto chvíli mohou mladí lidé "JEN" tlačit na "mocné".

Dějiny se opakují, jak tvrdí historici. Ovšem nyní se ocitáme v bezprecendentní dějinné situaci.

Je rok 2025 , tento rok narozená miminka, budou( pokud budou mít tu možnost) v roce 2100 býti 75letí lidé.

Jaký bude jejich celý život ? Podle předpokladánaných prognóz, vycházejících z měření a předpovědí klimatologů o stále více  narůstajících teplotách s extrémními zvraty počasí?

Nikdo netuší, co může nastat. Destrukční tlak civilizace  podstatně jede v nezměněných kolejích s obrovskou setrvačností a silou. I když tu snahy jsou a čím dál silnější o zvrát směru.

Chci nasávat a předávat informace do tohoto blogu, které by mohli napomoct osvětě směřující k pozitivnímu vývoji.

Příště bych ráda psala o CELOPLANETÁRNÍ EKOLOGII, o všem co o ní vím a některých myšlenkách Kate Raworth a jejím KRUHU EKONOMICKÉHO BEZPEČÍ.

  V dálších částech svého psaní bych se ráda zmínila i o mých praktických poznatcích  a některých vědeckých i jiných informacích, které mě zaujaly.

Doufám, že udržím váš zájem a možná třeba napomohu i něčemu dost užitečnému.

Prozatím se s vámi čtenáři mého začínajícího Blogu loučí 

Vaše osamělá vlčice Irene

                           S vlčím pozdravem  ze severu Čech, kraje kde se opravdu vlci vyskytují.